Aymara pruhovaný
Bolborhynchus lineola
Je to malý papušek, který se vyskytuje ve Střední a Jižní Americe. Jeho rozměry jsou kolem 17cm. Přírodní barva je zelená, která dokonale splývá s listím a tak drobného aymaru maskuje před predátory. Aymarové se nejlépe cítí v hustém porostu, kde šplhají po větvích. Rádi se schovávají a přespávají v dutinách stromů i mimo hnízdní sezónu.
V přírodě se živí převážně nejrůznějšími plody, bobulemi, pupeny, výhonky, květy, semeny... Proto by jeho velkou část jídelníčku měla tvořit zelenina a ovoce. Ze semínek jsou pro ně vhodné: lesknice, proso, oves, semenec a v menším množství pohanka a kardi. Poměr tučných semen v krmené dávce se odvýjí od způsobu chovu. Při chovu ve venkovních voliérách si chovatelé mohou dovolit zvýšit poměr tučných semen v krmných dávkách, aby pokryla zvýšenou potřebu energie. U papoušků chovaných jako domácí společníci se doporučuje podávat tučná semena jako je např. slunečnice jen velmi zřídka. Směs krmení můžeme také koupit pod názvem Krmení pro malé papoušky (aymara, neoféma, agapornis, andulka..). Dále by pak papoušci měli mít neustále k dispozici čistou vodu a sépiovou kost, nebo minerální blok. Také se doporučuje podávat speciální granule, které pokryjí všechny potřebné živiny.
A jako každý papoušek milují ozobávání zavěšených prosných klasů, které je pro ně zdravou a vítanou zábavou. V sezóně chovu je potřeba obohatit stravu o naklíčená smena, semena tráv, bylin a vaječnou míchanici (domácí, nebo průmyslově vyráběnou).
Dále pro dobré zdraví a psychickou pohodu papoušků, by nemělo chybět neustále doplňovat jejich bydlení o čerstvé větvičky i s listy, pupeny, květy a plody. Vhodné jsou např. větvičky ovocných stromů (břízy, hlohu, lípy, vrby..) a jehličnanů jako jsou smrk či borovice.
Tento pralesní papoušek potřebuje pravidelné sprchování - rozprašovačem, nebo by měl mít k dispozici vodu v koupelničce, aby jeho peří prospívalo a bylo krásně lesklé.
Aymara je od přírody poměrně tichý papoušek, což je velikou výhodou, když si chceme pořídit papouška společníka do paneláku. Jejich hlasový projev je opravdu roztomilý. Od tichounkého pípání, bublání, vrzání až po legrační zvuky jako jsou tiché prdění, nebo zvuky, které vydává morčátko. Často si potichounku něco pobrukují pod fousem :) I když aymara nepatří do řady mluvících papoušků, při velké trpělivosti jsou schopni naučit se melodické tóny a někteří i pár slov. Zakřičí jen zřídka např. při letu, když varují, nebo když na sebe dva jedinci volají či se hádají. Pokud aymara neustále křičí, necítí se dobře a je většinou něco v nepořádku.
I když jsou aymarové obecně klidní a mírní, jsou zvídaví, společenští a chytří. Dají se poměrně snadno ochočit a jsou vhodní také pro začátečníky.
U aymar byly vyšlechtěny velmi krásné a zajímavé barevné mutace.
